Wikipedia power structure/cs

From Meta, a Wikimedia project coordination wiki
Jump to: navigation, search

čeština (cs) · English (en) · español (es) · 日本語 (ja) · 한국어 (ko) · 中文(繁體)‎ (zh-hant) · 中文(简体)‎ (zh-hans) · +/-

Mocenská struktura Wikipedie může na první pohled působit komplikovaně. Tento dokument se snaží popsat status quo Wikipedie jako celku. Na jiných místech Meta najdete náměty, jak je možné nebo vhodné stav změnit, jako například ideální správní rada Wikipedie(en), více tepla než světla(en), Charta Wikimedia(en), Public relations Wikimedie(en), Mírový proces na Wikipedii(en).

Současná mocenská struktura Wikipedie je směsí anarchistických, despotických, demokratických, republikánských, meritokratických, plutokratických a technokratických prvků:

Anarchie[edit]

Stránky Wikipedie mohou být editovány kýmkoli včetně anonymních uživatelů. Zřídka mohou v budoucnosti toto právo ztratit (viz níže), ale pokud dodržují naše pravidla (např. Pravidla české Wikipedie), je pro každého možné stát se respektovaným editorem.

Podobně i naše pravidla jsou sice založená na tradici, ale vyvíjejí se spoluprací při jejich tvorbě a hledáním konsensu a kompromisů. Vedle diskusních stránek příslušných pravidel se k tomuto účelu užívají hlavně Meta a mailing listy(en), které v minulosti představovaly důležitější nástroj než nyní.

Malé národní Wikipedie mají jednodušší strukturu kvůli menšímu počtu přispěvatelů.

Precedens[edit]

Z praktických důvodů je většina pravidel Wikipedie záležitostí tradice. Vybrané principy nadace Wikimedia jsou ale považované rovněž z praktických důvodů za neměnné a nenapadnutelné. Některé jiné otázky se řeší podle tradice, přestože panuje konsensus, že status quo není ideální (např. v oblastech cs:Wikipedie:Hlasování o smazání a cs:Wikipedie:Žádost o práva správce).

Pro pochopení tohoto rozměru mocenské struktury Wikipedie je třeba si uvědomit, že mnozí přispěvatelé považují za nepraktické diskutovat o některých problematických otázkách, pokud je nepravděpodobné, že o nich lze nalézt konsensus. Jako v jiných organizacích i zde dochází ke změně spíš v těch případech, když je změna nezbytná, než když je vhodná.

Tímto úhlem pohledu ale není nutné se řídit, naopak je pravděpodobně lepší postupovat konstruktivním způsobem přesně opačně, například podáváním alternativních návrhů.

Despotismus[edit]

User:Jimbo Wales býval „osvíceným diktátorem(en), ale předal kontrolu Správní radě(en) Wikimedie(en). Původně platil všechny operace Wikipedie bez reálné finanční návratnosti a na tomto základě si držel právo veta o všech rozhodnutích. Také někdy jednostranně vyhlašoval určitá rozhodnutí (např. zákazy editace uživatelů) a povýšil platnost některých doporučení na závazná pravidla. Kromě udržování dohledu nad některými principy nadace Wikimedia ale byla Jimbova aktivní účast v mocenské struktuře více a více omezena.

V minulosti byl Jimbo zapojen do bezmála všech návrhů zákazu editace registrovaných uživatelů. Po zákazu editace uživatele EntmootsOfTrolls v listopadu 2003 vydal Jimbo několik dalších zákazů, ale spolehl se na jejich schválení od Arbitrážního výboru anglické Wikipedie. Uživatelé, kteří v minulosti vnášeli pouze vandalské editace, mohou být zablokováni kterýmkoli správcem. Podobně může být zablokována jakákoli „reinkarnace“ dříve zablokovaného uživatele, ačkoli v mnoha případech je nemožné ke spokojenosti celé komunity prokázat totožnost uživatele jako "reinkarnace".

Wales ponechal neanglické Wikipedie jejich osudu hlavně kvůli jazykovým potížím. To naznačuje, že jeho vliv byl ve skutečnosti spíš symbolický než skutečný. Ostatní zakladatelé pracovali pod vlivem jeho autority a obecných pravidel.

Demokracie[edit]

Ne každý konflikt je možné vyřešit prostředky konsensu a v mnoha případech se volí jednoduché hlasování na stránkách Wikipedie. Vyzkoušeny byly téměř všechny existující metody hlasování, ale dosud nebyl nalezen univerzální standard.

V březnu 2003 s Walesovým schválením uživatel User:Eloquence zorganizoval první oficiální celoprojektové hlasování o pravidle anglické Wikipedie, které určovalo, jaké články se zařazují do celkového počtu článků Wikipedie (viz Article count reform(en)). Použita byla metoda většinového volebního systému s alternativním hlasování. Výsledky byly přijaty a další hlasování o obsahových otázkách mohla následovat.

Hlasování na diskusní stránce můžete v zásadě zahájit vždy, kdy by se vám to líbilo, ale je pravděpodobné, že ostatní lidé se nezúčastní, pokud se budou domnívat, že diskuse nebyla dostatečně vyčerpávající jako prostředek k řešení názorového konfliktu. Obecně Wikipedie pracuje podle modelu poradní demokracie(en), kde nejde o naléhavou záležitost, a v případě existující společné vůle se přiklání ke konsensuální demokracii(en).

Ačkoli je Jimbo k hlasování skeptický, naznačil, že je přístupnější k užívání hlasování na neanglických Wikipediích, kde nemůže tak dobře dohlížet na rozhodovací proces.

Je pravděpodobné, že se objeví nové struktury demokratického řízení Wikipedie.

Republika[edit]

Některé Wikipedie jako anglická, francouzská, nizozemská, švédská i česká mají třídu správců (dříve "sysopů"). Pro informace o jejich pravomocech a pravidlech viz:

Viz také Administrators of Wikimedia projects/Wikipedias(en) pro další jazyky.

Ačkoli má každá mutace Wikipedie svou vlastní kulturu, obecně jsou práva správců omezena a kontrolována "všemi lidmi": Většina správců se vidí jako služebníci komunity, nikoli její vládci. Například smazané stránky jsou transparentně zaznamenávány na (např. Seznamu smazaných stránek. Proces nominace do funkce správce se v různých jazykových mutacích liší.

Jakkoli funkce správce není funkce volitelná, jsou správci zástupci větší skupiny uživatelů Wikipedie. Jejich moc je striktně omezena a její zneužití vede k odebrání práv správce (ačkoli se tato možnost v praxi uplatňuje zřídka).

Moc správců se odvozuje od interpretace platných pravidel. Správci například mohou podle svého názoru rozhodnout, kdy je stránka vhodná pro rychlé mazání a kdy pro hlasování o smazání. Pokud nejde o zjevnou chybu nebo o vyhrocený spor, mazání je jen zřídka zvráceno jinými správci. Podobným způsobem se postupuje při zamykání stránek a správci obvykle nemění rozhodnutí jiných správců o zamykání stránek.

Meritokracie[edit]

Wikipedie je velmi blízká meritokracii. Kvalita je hlavním cílem Wikipedie a ti přispěvatelé, kteří zaznamenávají nejlepší výsledky své práce, svými příspěvky nejvíce ovlivňují příslušné články. Je méně pravděpodobné, že jejich příspěvky budou editovány a opravovány jinými uživateli, protože mají respekt a vliv v komunitě, nebo v subkomunitě, která se zabývá příslušným tématem. O článcích ve Wikipedii se záměrně tvrdí, že nemají žádného autora, uživatelé mohou pouze pročíst historii článku, aby zjistili, kdo měl největší vliv na rozvoj článku. Tímto způsobem se vychází vstříc i požadavkům na sebeuplatnění jednotlivce.

Pokud je meritokracie chápána jako komunita, v níž jsou zásluhy akumulovány v mocenském statutu, který je poté nedotknutelný bez ohledu na kvalitu dalších příspěvků, pak Wikipedie není meritokracií: kvalita každé jedné editace se poměřuje zvlášť a například při hlasování o smazání není přihlíženo k tomu, kolik který uživatel přispěl k příslušnému článku - hlasy všech wikipedistů váží stejně bez ohledu na zásluhy na článku.

Plutokracie[edit]

"Ti, kdo platí účty, vytvářejí pravidla," je známé pořekadlo. Ve Wikipedii dostatečně neplatí, ale otevřenost Wikipedie umožňuje každému s dostatkem finančních prostředkům, aby financoval další rozvoj v určité oblasti nebo v určitém rozsahu témat. Tato práce pak může být užívána jako páka k prosazení určitých pravidel - obecně lidé, kteří hodně přispívají, mají méně oponentů, jelikož mají větší respekt komunity.

Je to jistě ten nejslabší prvek v celé mocenské struktuře Wikipedie, ale s tím, že Nadace Wikimedia začala přijímat dary, jeho význam poroste. V okamžiku, kdy se v projektu explicitně začne hovořit o financích, naroste význam těch, kteří je mají. Viz Disinfopedia(en) pro některé analýzy dopadu peněz na názory v okolním světě.

Technokracie[edit]

Pod vším výše zmíněným je technokracie. Někteří lidé mají moc vyvíjet a měnit softwarový kód. Jiní mají moc měnit historii článků a zjišťovat IP-adresy nepřihlášených uživatelů. A k tomu všemu někdo (Nadace Wikimedia, i když v některých případech propůjčuje servery společnost Bomis<sup(en)) vlastní hardware. Někdy dojde k Začarovanému kruhu Wikipedie(en) s prvky technologické eskalace, užívání botů, mnoha účtů atd. a ten řeší nakonec ten, kdo má technologickou moc.

Jakožto elektronická komunita závisí Wikipedie ve značné míře na softwaru, který používá. Ten je vyvíjen dobrovolnými vývojáři jako open sourceový projekt. Noví vývojáři musejí předkládat patche k existujícímu kódu, a pokud jsou vysoké kvality, dostanou právo zápisu do kódu a mohou činit vlastní změny. (Právo zápisu je méně otevřené ve srovnání se samotnou wiki, protože software musí být neustále funkční.) Velmi aktivně zapojení vývojáři mohou získat přístup na servery Wikipedie, což jim dá ještě větší technické pravomoci nad projektem. Správně by měli mít (aspoň teoreticky) největší pravomoci ti vývojáři s nejlepšími schopnostmi (a motivací).

Někteří lidé se domnívají, že jde o formu militarismu, v níž ten, kdo má největší technické možnosti, může odříznout ostatní podle libosti od projektu. Na Wikipedii by více než na jiných webových projektech mohl být realizován rovný přístup. Nicméně je jen velmi vzácným případem volit vývojáře, správce nebo provozovatele serveru, i když se to občas děje.

Problémem je samozřejmě upřednostňování technických znalostí nad ostatními - například morálními nebo ekologickými. Ti, kteří jsou nejschopnější napadnout kód, nemusejí být nejlepší v rozvíjení ekologických či etických otázek. Wikipedie v minulosti trpěla technokratickými vlivy a tyto názory sleduje.

Vývojáři v současnosti hrají méně významnou a více specializovanou roli v rozhodovacím procesu než v minulosti. Většina vývojářského úsilí je zaměřena k otázkám kapacity a jiným provozním záležitostem, včetně rozbíhání desítek nových souvisejících projektů a implementací požadovaných funkcí a vylepšení.

Související články[edit]