Veřejná politika

From Meta, a Wikimedia project coordination wiki
Jump to navigation Jump to search
This page is a translated version of the page Public policy and the translation is 96% complete.

Outdated translations are marked like this.
Other languages:
Bahasa Indonesia • ‎Canadian English • ‎Deutsch • ‎English • ‎Esperanto • ‎Nederlands • ‎Ripoarisch • ‎Türkçe • ‎asturianu • ‎català • ‎dansk • ‎eesti • ‎español • ‎français • ‎galego • ‎italiano • ‎kurdî • ‎latviešu • ‎lietuvių • ‎polski • ‎português • ‎português do Brasil • ‎shqip • ‎Österreichisches Deutsch • ‎čeština • ‎Ελληνικά • ‎русский • ‎українська • ‎ייִדיש • ‎العربية • ‎تۆرکجه • ‎فارسی • ‎हिन्दी • ‎বাংলা • ‎ไทย • ‎中文 • ‎日本語 • ‎한국어
Information

We are getting ready to do an update to the Public Policy Portal. This subpage shows the edits we propose to make.

We invite you to discuss these suggested edits on the discussion page. We would like to do the update to the Portal on Nov. 28, so please leave us your feedback at your earliest convenience.

--JGerlach (WMF) (talk) 21:03, 10 November 2016 (UTC)

Information

Toto je wiki verze Stránky veřejné politiky Wikimedia. Můžete zde diskutovat a překládat text z tohoto webu.


Veřejná politika ovlivňuje volně dostupné znalosti na Wikimedia i mimo

Pravidla týkající se přístupu, cenzury, autorských práv, zprostředkovatelské odpovědnosti a soukromí přímo ovlivňují živost Wikipedie a dalších projektů nadace Wikimedia. Komunita Wikimedia je v jedinečné pozici pro vytváření těchto pravidel, aby lidem na celém světě umožnila přístup, vytváření, sdílení a remixování volně přístupných znalostí.

Zjistěte, jak veřejná politika podporuje Wikipedii

Rešerše

Přístup ke spolehlivým zdrojům je pro dokumentování a sdílení znalostí rozhodující. Při rešerších pro článek na Wikipedii wikipedisté potřebují mít přístup ke knihám, článkům a jiných zdrojům. Aby mohli napsat neutrální článek pro Wikipedii, potřebují také necenzurované a spolehlivé informace. Pokud provádí rešerši online, čtenářské návyky wikipedistů musí být chráněny soukromím, aby mohli provádět výzkum bez strachu, že jejich historie prohlížení bude později nesprávně vyložena nebo použita proti nim.

Psaní

Při psaní a upravování článků na Wikipedia potřebují wikipedisté ochranu soukromí a anonymitu, aby se mohli vyjadřovat beze strachu o kontroverzních tématech a sdělování faktů. Potřebují najít veřejně přístupné údaje nebo volně použitelná média pro ilustraci článků, aniž by se museli obávat porušení autorských práv. Potřebují rychlý a cenově dostupný přístup k Wikipedii, aby mohli trávit čas zlepšováním článků. Potřebují jistotu, že jejich komunita editorů Wikipedie bude mít plnou redakční kontrolu bez zásahů z Wikimedia Foundation. Aby toho dosáhli, musí nadace Wikimedia zůstat nestranným hostitelem kterého vlády ani jiné třetí strany nemohou nutit k odstranění nebo změnám toho, co lidé napsali.

Sdílení

Aby článek mohl být volně sdílen po celém světě, čtenáři Wikipedie potřebují mít rychlý a spolehlivý přístup k celé Wikipedii. To znamená, že články na Wikipedii by nikdy neměly být cenzurovány poskytovatelem internetových služeb. Nadace Wikimedia by rovněž měla mít možnost napadnout požadavky třetích stran na stažení zveřejněného obsahu. Čtenáři Wikipedie pak potřebují mít ochranu soukromí při čtení článků z Wikipedie, aby mohli beze strachu uspokojovat svou zvídavost.

Remixování

Jakmile se článek na Wikipedii stane on-line dostupným, může být obohacen doplňky dalších uživatelů. Volná licence umožňuje ostatním stavět na stávajících článcích, což autorská práva normálně nedovolují. Například, volně použitelný obsah, jako jsou články Wikipedie, může být přeložen do nových jazyků, sdílen a znovu použit kýmkoli dalším i mimo projekty Wikimedia, bez restriktivních omezení.

Růst

Wikipedie není nikdy dokončena. Pro dosažení našeho cíle shromáždit souhrn všech znalostí je nutné, aby wikipedisté byli inkluzivní a různorodou komunitou. Rozmanitost v této komunitě vyžaduje neomezený přístup k Wikipedii, ve všech zemích po celém světě. Ačkoli mnoho lidí má přístup k projektům Wikimedia, existuje mnoho dalších, kteří stále ještě nejsou schopni se na naše projekty připojit. Musíme prolomit bariéry v přístupu ke znalostem a jejich vytváření.


Přístup

Znalosti by měly být volně přístupné všem, napříč všemi zeměmi, jazyky a zařízeními.

Proč se vás to týká

  • Přístup k bezplatným znalostem není výsadou pro pár lidí. Je to právo všech.
  • Náklady a nedostupnost jsou překážkou tvořivosti a sdílení.
  • Politika volného přístupu přibližuje výsledky výzkumu většímu počtu lidí.

Věříme ve svět, kde se každý člověk může zdarma podílet na souhrnu všech znalostí. V praxi to znamená, že znalosti by měly být k dispozici pro všechny a zdarma přístupné. Bohužel, ne každý má stejný přístup ke znalostem všude na světě. Technologická, finanční a právní omezení omezují schopnost miliard lidí sdílet vědomosti a svobodně se učit.

V současné době více než 60% lidí na světě nemá volný přístup k internetu. Bez něj je jejich přístup k bezplatnému poznání značně omezen. Pro mnohé je to problém infrastruktury; pro jiné je problémem cenová nedostupnost. I přes obrovský nárůst v přístupu k zařízením, jako jsou mobilní telefony, většina lidí si prostě nemůže dovolit luxus mobilních dat.

Prostřednictvím projektů, které nabízejí offline a bezplatný přístup k Wikipedii, můžeme zmírnit bariéru konektivity a datových nákladů. Všechna tato práce poskytuje milionům lidí volný přístup k největšímu zdroji bezplatných znalostí na světě. To umožňuje více lidem sdílet obrovské úložiště znalostí Wikimedia, jak prostřednictvím čtení, tak jejich vlastními příspěvky.

Spolehlivé zdroje jsou velmi důležité pro zajištění přesnosti článků na Wikipedii a odrážejí naše stále se vyvíjející chápání světa. Nicméně, příliš často jsou důležité informace ukryty za platební a autorskoprávní hradbou. Důrazně podporujeme politiku volného přístupu , jako je ta naše, která pomáhá odstraňovat omezující platební hradby, bránící v přístupu k cennému výzkumu. Čím více institucí zmocní výzkumníky k uvolnění jejich poznatků do volně přístupných míst, tím více znalostí bude k dispozici pro všechny k učení, sdílení, a co je nejdůležitější, k rozšiřování.

Wikimedia Foundation podepsala [deklaraci o přístupu k informacím a rozvoji]. Podpisem prohlášení jsme se zapojili mezi mnoho jiných organizací usilujících o prolomení bariéry v přístupu k poznání prostřednictvím otevřeného vzdělávání a osvěty. Jsme přesvědčeni, že politici musí těmto tématům dát prioritu, ve službách nejlepšímu zájmu svých voličů.

V součinnosti s podpůrnými skupinami po celém světě můžeme identifikovat největší překážky volného přístupu ke znalostem a spolupracovat na prolomení těchto bariér. Můžeme podniknout konkrétní akce, jako je vzdělávání a ovlivňování vlády a politiků, zavádění politiky otevřeného přístupu, a podpora zlepšené infrastruktury v opomíjených oblastech. Nestačí pouze pěstovat naše společné úložiště volně přístupných znalostí. Musíme vyčistit cestu pro každého, aby mohl mít k poznání přístup.

Zdroje

Cenzura

"Kde pravdu nahradí mlčení, je mlčení lží.”

-- Jevgenij Jevtušenko

Každý by měl mít právo na přístup ke znalostem a na jejich sdílení bez vládní cenzury.

Proč se vás to týká

  • Svoboda sdílení a přístupu k poznání je základní hodnotou hnutí Wikimedia.
  • Vlády i jiní se často snaží cenzurovat projekty nadace Wikimedia a omezit přístup lidí k nezaujaté informaci.
  • Cenzura projektů nadace Wikimedia brání lidem číst a publikovat volné poznatky.

Svoboda projevu je základem svobodných informací. Wikipedie a projekty Wikimedia poskytují cenné informace o historii, osobnostech veřejného života, kultuře a každém jiném koutě společnosti. Místní jazyková společenství nezávisle vytváří volně dosptupné znalosti v projektech Wikimedia ve více než 200 jazycích po celém světě. Pro mnoho lidí je Wikipedie nejdostupnějším zdrojem nestranných informací v jejich jazyce. Může obsahovat obsah, který někteří čtenáři považují za nežádoucí nebo urážlivý, ale toto by nikdy samo o sobě nemělo být důvodem pro odstranění pravdivých informací. Jsme přesvědčeni, že každý na světě má základní právo volného sdílení a přístupu ke znalostem. A jsme rozhodně proti cenzuře, včetně blokování, filtrování, a jakéhokoli dalšího úsilí o odstranění legitimní informace.

Vlády a poskytovatelé internetových služeb cenzurovali Wikipedii v několika zemích, a to jak v rámci rozšířené cenzury internetu, tak v podobě cílené cenzury některých informací. Například doména Wikipedie nebo vybrané články na Wikipedii byly blokovány ve Velké Británii, Íránu, Sýrii a Tunisku v posledních letech kvůli obsahu, který orgány považovaly za politicky citlivý. Cílené cenzuře nadace Wikimedia čelí zabezpečeným přístupem do Wikipedie a dalších projektů nadace Wikimedia protokolem HTTPS a striktním zabezpečením přenosu. HTTPS ztěžuje poskytovatelům internetových služeb a dalším sledovat procházení a výběrově cenzurovat články nebo jiný obsah.

Nadace Wikimedia se také aktivně brání cenzuře v podobě žádostí o změnu nebo smazání obsahu. Každý rok dostáváme takové žádosti od vlád, jednotlivců i firem. Vyhovíme jen výjimečně, je-li to vyžadováno zákonem. Dostáváme také Digital Millennium Copyright Act (DMCA) oznámení o údajném porušení autorských práv. Každé takové oznámení důkladně analyzujeme, abychom zjistili jeho podloženost, aby proces DMCA nebyl zneužíván k cenzuře projektů nadace Wikimedia. U napadeného díla posuzujeme jeho způsobilost pro autorskou ochranu, pravděpodobnost skutečného porušení předpisů, a možnost oprávněného použití. Jestliže musíme odstranit obsah na základě žádosti podle DMCA, zaznamenáme odstranění v naší pololetní Zprávě o transparentnosti a zveřejníme požadavek online, což umožňuje ostatním udělat stejnou analýzu.

Aktivně vystupujeme proti legislativní politice, která by mohla vést k další on-line cenzuře. V roce 2011 italská Wikipedie protestovala proti italskému zákonu, který by omezoval svobodu projevu. V lednu 2012 anglická Wikipedie potemněla na protest proti Stop Online Piracy Act (SOPA) a PROTECT IP Act (PIPA), které by vážně podkopaly svobodu projevu na internetu. Později v roce 2012, ruská Wikipedie protestoval proti ruskému zákonu, který by umožnil cenzuru internetu. Docela nedávno ruská Wikipedie [$ vergerussialink reagovala] na hrozbu cenzury neochvějným závazkem podávat nestranné a spolehlivé informace. Nestačí bojovat proti cenzuře pouze tehdy, když ohrožuje Wikimedia. Informace je ekosystém a jakákoliv cenzura je škodlivá pro volný přístup ke znalostem všude.

Zdroje

Autorská práva

Lidé nejen čtou, ale také tvoří, sdílejí a remixují. Autorský zákon by se měl vyvíjet tak, aby odrážel tuto novou realitu.

Proč se vás to týká

  • Internet není médiem pouze pro čtení média. Měli byste mít právo i tvořit, sdílet a remixovat.
  • Autorské zákony by měly být reformovány tak, aby každého umožňovaly přístup k bezplatným vědomostem.
  • Díla vytvořená z veřejných prostředků by měla být veřejně přístupná.

Každý by měl mít právo přístupu, tvorby, sdílení a remixování znalostí. Remixované poznatky mohou být využity pro učebnice, internetové stránky, umění a další výtvory. Tato nová použití rozšiřují dostupnost znalostí. Výsledkem je, že více lidí je čte a zlepšuje každý den. Společně vytvářejí znalosti, které patří všem. Reforma autorských práv pomůže, aby se to stalo realitou pro lidi na celém světě.

Rozšíření přístupu ke znalostem znamená řešit omezení přístupu k původním, stejně jako druhotným zdrojům. Iniciativa GLAM (galerie, knihovny, archivy, a muzea) nadace Wikimedia pracuje na tom, aby kulturní bohatství bylo k dispozici na projektech Wikimedia. Pokud tato aktiva nejsou již ve veřejné doméně, jsou zveřejňována na základě bezplatných licencí, jako je například licence Creative Commons. Tímto způsobem nejen pouze obohacují projekty, ale mohou být znovu použity v celé řadě oblastí. Bezplatné licence, jako je licence Creative Commons, umožňují lidem sdílení mimo projekty Wikimedia, včetně stránek sociálních médií. To umožní každému sdílet a opakovaně využívat znalosti šířeji, na síti i offline.

Během příštích několika let autorské zákony Spojených států budou pravděpodobně reformovány. Tento proces již probíhá v Evropské unii. Jak se utorské právo modernizuje pro digitální věk, měli by zákonodárci zvážit širokou škálu nových tvůrců obsahu na webu.

Díla financovaná veřejností by měla patřit veřejnosti. Díla vytvořená vládami by proto vždy měla vstoupit do veřejné domény. Ve Spojených státech jsou práce federální vlády automaticky ve veřejné doméně, zatímco mnoho děl evropských vlád obvykle není. Zákony musí být reformovány tak, aby zajistily, že veřejná díla jsou skutečně veřejná, v Evropské unii i po celém světě. Když bude více a rozmanitějších druhů děl součástí veřejné domény, budou zpřístupněna širší veřejnosti. To přinese každému svobodu vyhledávat a používat zdroje důležitých informací. To bude také rozšířovat vědomostní základnu, odkud mohou členové komunity čerpat při tvorbě obsahu na projektech Wikimedia.

Při obhajování široké dostupnosti děl ve veřejném vlastnictví nebo za spravedlivých podmínek usilujeme též o konkrétnější reformy. Například zaujala Wikimedia komunita nedávno silnou pozici ke svobodě panoramatu v Evropské unii, aby ochránila právo zveřejňovat fotografie budov. Věříme, že toto právo by se mělo vztahovat na všechny fotky budov na veřejných prostranstvích, pro komerční i nekomerční opakované použití. Vyzýváme všechny země v celé Evropské unii a na celém světě k zavedení svobody panoramatických práv.

Uživatelé Wikipedie jsou autoři, tvůrci a umělci, kteří se rozhodnou bezplatně sdílet svá díla s ostatními. Internet umožňuje lidem sdílet, remixovat a reinterpretovat práce způsoby, jež dosud nebyly pokládány za možné. Autorské právo musí chránit tato práva. Za tímto účelem voláme po kratších lhůtách autorského práva a významnějších, komplexnějších fair výjimkách oprávněného použití, po široké svobodě panoramatu a další podpoře pro bezplatné licence. Lidé by měli mít možnost komentovat nebo remixovat cizí práci bez strachu, že budou nedopatřením porušovat autorská práva.

Zdroje

Odpovědnost zprostředkovatele

Zákon by měl umožnit internetovým platformám zůstat mimo redakční rozhodování tak, aby lidé mohli sdílet a mluvit svobodně.

Proč se vás to týká

  • Projekty Wikimedia jsou neutrální platformy, kde byste měli být schopni mluvit a sdílet svobodně.
  • Lidé mohou mluvit svobodně pouze tehdy, pokud zákon chrání nestranné vydavatele a poskytovatele hostingu.
  • Webové stránky by neměly mít povinnost dohlížet na obsah vytvářený uživateli.

Projekty Wikimedia budují a udržují mimořádní lidé na celém světě. Přispívají texty a obrázky, rozvíjejí a podporují redakční pravidla a řeší spory, když k nim dojde. Nadace Wikimedia hostí a podporuje projekty Wikimedia, ale nemá v moci to, co lidé píší a čím přispívají k projektům. Projekty Wikimedia jsou nestranné, otevřené platformy, kde se lidé mohou volně učit a sdílet znalosti.

Neutrální internetové platformy a vydavatelé jsou rozhodující pro volnou výměnu znalostí, na Wikipedii i jinde. Projekty Wikimedia dostávají stovky úprav za minutu, celkem miliardy úprav od založení projektů. Jako nezisková organizace je nadace Wikimedia schopná hostit tento nesmírně rychle se vyvíjející obsah jen díky tomu, že je zbavena zprostředkovatelské odpovědnosti. Tato ochrana jí poskytuje bezpečný přístav, čili zbavuje ji právní odpovědnosti za hostování uživatelsky generovaného obsahu v mnoha případech.

V USA a Evropě zákony, jako je § 512 amerického Digital Millennium autorského zákona (DMCA), § 23 amerického zákona o slušnosti v komunikacích (CDA § 230), a směrnice E-Commerce EU jsou nezbytné pro zajištění této neutrality. Poskytují rozhodující imunitu vůči zprostředkovatelské odpovědnosti, která umožňuje nadaci Wikimedia hostit Wikipedii a další projekty nadace Wikimedia jakožto nezúčastněná platforma. Kdyby zákon neposkytoval bezpečný přístav, mnohé stránky, včetně projektů Wikimedia, by nemohly hostit příspěvky od uživatelů.

Stává se poměrně vzácně, že nadace Wikimedia je nucena odstranit nelegální obsah. Členové komunity Wikimedia pilně hlídají porušování autorských práv nebo jiný protiprávní obsah na projektech Wikimedia a rychle řeší případné další obsahové problémy. Pokud nadace Wikimedia reaguje na hrstku opodstatněných oznámení, která dostává, dokumentujeme to v naší pololetní zprávě Transparency Report.

Zvýšení odpovědnosti platformy směrem ke sledování a aktivního odstraňování uživateli generovaného obsahu znemožňuje skupinám svobodné kultury a otevřených zdrojů vyrůstat jako online komunita. Musíme sledovat nové trendy v této oblasti práva, vysvětlovat, jak ovlivňují neutrální platformy typu Wikipedie, a bránit bezpečné přístavy, když jsou vystaveny útokům.

Zdroje

Ochrana soukromí

Každý by měl mít možnost číst a psát, aniž by mu vláda koukala přes rameno.

Proč se vás to týká

  • Ochrana soukromí má zásadní význam pro naši intelektuální svobodu: čtení, psaní a výzkum.
  • Lidé by měli mít možnost číst a psát bez obav z vlád nebo inzerentů, kteří slídí přes rameno.
  • Ochrana soukromí může velký osobní význam i pro ty, kteří nemají co skrývat.

Ochrana soukromí je základem bezplatných znalostí. Udržuje svobodu projevu a sdružování, což umožňuje otázky, dialog a tvorbu. Ochrana soukromí je nezbytná pro naši vizi umožnit všem sdílení veškerého lidského poznání. Lidé by se neměli nejdříve ohlížet přes rameno, než začnou hledat, neměli by se zarazit, než začnou psát příspěvek ke kontroverzním článkům, ani se dát odradit od sdílení ověřitelné, ale nepopulární informace.

Projekty Wikimedia slouží jako platforma pro lidi z celého světa ke sdílení a studiu znalostí. Někdo potřebuje z osobních nebo politických důvodů zůstat v anonymitě, když přispívá do projektů nadace Wikimedia. Wikimedia umožňuje lidem upravovat pod pseudonymem, aniž by poskytovali jakékoli osobní údaje, nebo museli založit účet. Anonymita a pseudonymita mohou chránit autory před odvetou za přispívání k projektům Wikimedia.

Lidé se také potřebují cítit pohodlně, že mohou číst Wikipedii beze strachu, že vláda nebo jiné třetí osoby je sledují nebo pozorují. V červnu 2015 nadace Wikimedia realizovala protokol HTTPS šifrující veškerý provoz do a z projektů nadace Wikimedia. Používáme také striktní zabezpečení přenosu HTTP, které ukládá webovým prohlížečům komunikovat s projekty Wikimedia výhradně přes šifrované spojení, chránící proti snahám o prolomení HTTPS a odposlouchávání provozu.

Projekty Wikimedia nejsou budovány izolovaně. Praktiky ochrany osobních údajů z jiných stránek se spolehlivými zdroji ovlivňují poslání Wikimedia, jímž je shromažďování a sdílení znalostí. Aby naše projekty bezplatných vědomostí fungovaly, potřebujeme bezpečnost a soukromí napříč internetem, aby editoři a čtenáři mohli svobodně zkoumat zdroje potřebné k budování Wikipedie.

Zejména uživatelé internetu nemohou být vystaveni hromadnému dozoru, který zmrazuje intelektuální zvídavost a tvořivost. Ochrana soukromí je základním právem uznaným podle mezinárodního práva, jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (článek 17) a Všeobecná deklarace lidských práv (článek 12). Neomezený hromadný dohled porušuje toto základní právo. Důrazně se stavíme proti hromadnému dohledu ze strany jakékoli vlády či subjektu. Za tímto účelem jsme podepsali nezbytné a přiměřené zásady pro uplatňování lidských práv při dozoru, které požadují od vlád respektování základních zásad, jako je:

  • "Přiměřenost": Potřeba dohledu by měla být pečlivě zvážena oproti důsledkům pro právo na soukromí a svobodu projevu.
  • "Vyrozumění uživatele": Jednotlivci, kteří budou podléhat dohledu, musí mít dostatek času a informací, aby se proti rozhodnutí mohli odvolat.
  • "Průhlednost": Vlády musí být transparentní ohledně rozsahu dohledu a technik, které používají.
  • "Poctivost komunikace a systémů": Vlády by neměly nutit poskytovatele internetových služeb dodavatelům hardwaru a softwaru k zabudování monitorovacích schopnosti do svých systémů.

Zdroje