Dostaňme Wikipedii na Měsíc/Často kladené dotazy

Hlavní strana	Fase 1: scénáře	Fase 2: volba	Fase 3: Práce	Fase 4: provední	O projektu	Často kladené dotazy
	hotovo	hotovo	hotovo	hotovo

Na často kladených dotazech je zvláštní to, že jsou často zveřejněny ještě předtím, než se lidé začnou ptát. Nemohou být tedy ve skutečnosti tak "často kladené". Možná by se FAQ měly spíše nazývat "silně očekávané"? Ať tak či onak, zde najdete seznam našich prvních otázek k projektu Wikipedia to the Moon. Je to wiki, takže neváhejte a přidejte do FAQ další otázky. Komunikační tým Wikimedia Deutschland je bude pravidelně kontrolovat a odpovídat na ně. Zde můžete začít:

Je to jen vtip?

Ne, myslíme to vážně!

Kdo stojí za těmito FAQ?

Naši spolupracující vědci z Berlína na tomto projektu pracují od roku 2016, účastní se soutěže Google Lunar XPRIZE. Celý tým na tom začal pracovat jako na své koníčku, nicméně vzal to velmi vážně - nyní pracuje na měsíčním vozítku, přistávacím modulu, počítá trajektorii atd. Tým se rozrostl o pár lidí a nyní pracuje většinou celé dny, neboť se projekt blíží do finále, jejich hlavním sponsorem je Audi. Dále je podporuje mnoho dobrovolníků, jako například Jack Crenshaw, jenž počítal trajektori letů misí Apollo. Tým se obrátil na německou Wikipedii, jestli by pro ně nemohli připravit obsah pro 20GB disk. Hlavními organisátory ze strany německé wikipedie jsou Michael Jahn a Jan Apel, pro více informací se podívejte na stránku O projektu

Proč chce onen vědecký tým dostat Wikipedii na Měsíc?

Jsou velkými fanoušky Wikipedie! To je hlavní. Také cesta do vesmíru je nejen obtížná, ale vyžaduje týmovou práci a efektivitu. Proto se vesmírné mise uskutečňují s takzvaným nákladem, což znamená, že se kombinují zdroje a bere se s sebou co nejvíce věcí, většinou vědeckých experimentů. Vozítko vědců na částečný úvazek pojme několik experimentů, ale má kapacitu i na data. Když začali přemýšlet o tom, jaká data vzít na Měsíc, Wikipedie pro ně nebyla žádným oříškem. Je to jako Zlatý záznam Voyageru z roku 1977, jen s více znalostmi, více kulturními poznatky, více komunitní. Rádi by také viděli Wikipedii jako digitální Rosettský kámen, jako klíč ke čtení lidstva na počátku třetího tisíciletí.

Karsten Becker z organizace Part-Time Scientists tvrdí: "Věřím, že Wikipedie shromáždila nejdůležitější lidské znalosti ve velmi strukturované podobě. Působí jako současný dokument. Vzít si s sebou kopii lidského vědění znamená archivovat určitý okamžik v čase. Pokud se na Wikipedii podíváte za 10, 50 nebo 100 let, bude vypadat úplně jinak. Myslíme si, že je dobré ukládat decentralizovanou zálohu, kterou nikdo nemůže tak snadno změnit. A samozřejmě ji tam necháme, aby si mimozemšťané, kteří se tu zastaví, měli co pěkného přečíst."

Jak se vastně Wikipedi do vesmíru dostane?

Součástí mise „našich" vědců není zdaleka jen vesmírné vozítko a jeho provaz na měsíci. Modul poletí komerční raketou na oběžnou dráhu, odtud bude již sám pokračovat ku Měsíci, posledním jeho úkolem je pak bezpečně přistát na Měsíci a vysadit vozítko (z mnoha důvodů vlastně dvě vozítka) na povrch.

Proč nelze dostat celou Wikipedii na Měsíc?

Wikipedie existuje v téměř 300 jazykových versích, celkem jde asi o 40 milionů článků. Ani samotná anglická wikipedie by se na daný (keramický) disk nevešla.

Nemůže se použít jiného media s větší kapacitou?

Pro většinu datových medií jsou podmínky ve vesmíru velmi nepřátelské. Vesmír kupříkladu zničí tradiční CD či DVD, protože se skládají z několika vrstev, jež by se rozdělily působením různých záření. Naopak kermické medium je velmi odolné. Samozřejmě je také nutno zvážit rozměry a hmotnost, neboť každý gram navíc potřebuje další palivo. Keramický disk je dostatečně lehký a přitom odolný.

Kdo má najít onen disk? Mimozemšťané?

Asi ne...ale kdo ví? Ne, ve skutečnosti jde spíše o prvenství, zvědavost a vise pro lidstvo. Takže tímto symbolickým ponecháním lidských znalostí na Měsíci myslíme spíše na další generace, než na mimozemšťany. Možná onen disk nikdy nikdo nenajde, natož aby jej rozluštil, ale se soukromou dopravou do vesmíru se teprve začíná a lidé z dalších generací někdy možná znovu stanou na Měsíci z turistických, vědeckých, podnikatelských, či jakýchkoliv jiných důvodů. Naše zvláštní časová schránka tam bude a bude vlastně historickým dokumentem. A bude vskutku hodně zvláštní, neboť hostorické zprávy pro budoucí časy nebyly nikdy vytvořeny tolika lidmi, z tolika kultur.

Jak mohu přispět?/Jak se mohu stát členem projektu?

Upravujte! Můžete přispět do jakékoliv fase, začněte v siskusi o scénářích.

Potřebuji wikiúčet, abych se mohl účastnit?

Stejně jako ve všech projektech Wikimedia je vhodné mít osobní účet, protože přihlášení má mnoho výhod při komunikaci. K účasti v diskusích však osobní účet nepotřebujete. Pokud se rozhodnete osobní účet nevytvořit/nepoužívat, zobrazí se při ukládání editace vaše IP adresa.

Jaké jsou kroky projektu?

Pokud má tento proces fungovat jako proces řízený komunitou, musíme nejprve diskutovat. Co to všechno znamená? Jak bychom měli postupovat dál? Toto je první fáze a je otevřená pro příspěvky od prvního dne. Prosím, diskutujte zde. Celkem musí být čtyři fáze, protože po zahájení diskuse bude vždy potřeba dospět k závěru, který plánujeme získat ve stylu Wikipedie, tj. hlasováním. Oficiální část kurátorování obsahu pro Wikipedii na Měsíc začne až poté, v červenci 2016. Později téhož roku, ve čtvrté a závěrečné fázi, bude čas na vypořádání se s případnými problémy nebo překvapeními, které se v průběhu procesu mohly nebo nemusely objevit. Cílem je oslavit Mezinárodní den dobrovolníků 5. prosince naší oficiální časovou kapslí. Samotný start rakety se neuskuteční dříve než ve 4. čtvrtletí roku 2017, ale užitečné zatížení je třeba připravit s dostatečným předstihem. 'Podrobný časový rozvrh najdete na stránce O projektu.

Musím zvolit jeden z navrhovaných scénářů?

Ne, můžete navrhnout vlastní. Tento projekt má být řízen komunitou. Ne všechny scénáře přesvědčí všechny. Diskuse je vítána, stejně jako úpravy nastíněných scénářů.

Které jazyky bude obsah pro cestu na Měsíc obsahovat?

To bude nakonec záviset na tom, na jakém scénáři se komunita Wikipedie shodne. To nemůžeme říci dříve, než skončí diskuse komunity a následné hlasování. Nicméně vzhledem k tomu, že projekt Wikipedie obsahuje znalosti v téměř 300 jazycích, je jeho jádrem rozmanitost. Její globální využití je součástí toho, co dělá Wikipedii jedinečnou. Jako poselství budoucím generacím má velký smysl usilovat o široké zastoupení, nebo ne?

Proč je výchozím jazykem těchto stránek angličtina?

Meta-Wiki umožňuje wikipedistům přispívat prostřednictvím jejich Přihlášení jednoho uživatele. Vzhledem k tomu, že projekt je určen k tomu, aby se nejprve diskutovalo o základních myšlenkách a získávala se zpětná vazba, je Meta-Wiki lepší volbou než některá z jazykových verzí Wikipedie. U globální diskuse je vždy problémem jazyková vybavenost, protože ať už zvolíte jakýkoli jazyk, někteří uživatelé budou mít díky tomu lepší pozici pro účast než jiní. Výchozím jazykem Meta-Wiki je angličtina, ale překladové rozšíření umožňuje přidávat překlady stránek komukoli. Neváhejte a překládejte! Probíhající diskuse však nebude možné překládat, protože se jí může účastnit potenciálně každý wikipedista na světě a objem zpětné vazby nelze sledovat současně v mnoha jazycích.

Co bude vozítko dělat s datovým diskem, až bude na povrchu Měsíce?

Disk může buď zůstat s vozítkem, protože musí být pevně zajištěn/instalován pro přistávací proceduru, nebo může být shozen na povrch. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, protože je třeba zvážit technické aspekty.

Co se plánuje na misi kromě Wikipedie?

Hlavním úkolem Part-Time Scientists je bezpečně přistát s vozítkem, poté jej přemístit alespoň o 500 m a odeslat snímky na Zemi. Jejich užitečný náklad zahrnuje řadu vědeckých experimentů, například malý box, ve kterém se bude analyzovat růst rostlin ve vesmírných podmínkách. Kromě toho se plánuje zopakovat experiment z dřívější mise Apollo, při němž se dvakrát ověří výsledky analýzy půdy.

Jakou roli v tomto projektu hrají společnosti Audi a Google?

Existuje několik výzev X Prize, z nichž Google vytvořil lunární výzvu. Google je v podstatě hostitelem soutěže. Nepodílí se na tom, co projektové týmy dělají. Audi je naopak hlavním sponzorem soutěže Part-Time Scientists. Na konstrukci vozítka a technických aspektech spolupracují již několik let. Můžete navštívit jejich vlastní společné webové stránky mise. S naší vlastní výzvou na Wikipedii to nijak nesouvisí. Part-Time Scientists nám nabídli jeden datový disk, protože mají Wikipedii rádi. Google ani Audi se nijak nepodílejí na tom, jak přistupujeme k naší výzvě Wikipedie.

Je stanoveno datum startu?

Ano, pravděpodobně ve 4. čtvrtletí 2017. Part-Time Scientists právě dokončují přesný termín spuštění. Výroční rok Wikipedie však končí v prosinci 2016 a případné užitečné zatížení je třeba připravit a potvrdit s dostatečným předstihem.

Musíme za let Wikipedie platit?

Ne. Je to dárek, bez závazků.

Co se stane, když vozítko vědců z PT nakonec na Měsíc nedoletí?

Držme si palce, aby vše vyšlo podle plánu! Pokud se však něco pokazí, může to mít mnoho různých důvodů. Je to přece raketová věda. I po úspěšném startu rakety se najde milion věcí, které se mohou pokazit. Je to dobrodružství, takže můžeme jen doufat v to nejlepší. Nejhorším scénářem však je, že se mise na Měsíc neuskuteční nebo selže. Pokud se nám jako celosvětové komunitě Wikipedie přesto podaří dosáhnout našeho cíle a připravit časovou kapsli, pak bude v každém případě volně dostupná. Obsah Wikipedie je volně licencován. Naše práce zde bude pro budoucí dobrodruhy, kteří se s ní vydají do vesmíru. A možná, že Měsíc je jen začátek. Jak tvrdí Karsten Becker z organizace Part-Time Scientists: "Vždycky jsem chtěl letět na Mars. Ale Měsíc je pro první start do vesmíru docela v pořádku".

O jaký druh datového disku se technicky jedná? Jak dlouho vydrží disk na Měsíci, než ho zničí sluneční vítr?

Disk, který bude vyslán na Měsíc, bude vyroben ze speciální keramiky, která vydrží ve vesmíru 1000 let. Na rozdíl od CD a Blue Rays, které se skládají z plastových vrstev, jež se ve vesmíru odlepují, je keramický disk díky svému složení mnohem odolnější vůči podmínkám mimo zemskou atmosféru.